Výběr odstínů na vnitřní zdi

To, jak vnímáme barvu, nejvíce ovlivňuje kvalita a množství světla a rovněž odrazivost povrchu. Výběr správného odstínu na zeď na základě malého barevného vzorku je obtížné, protože barevné vnímání také ovlivňuje velikost barevného povrchu a typ nátěrové hmoty. Barevné vnímání může měnit i souhra barevných odstínů, a to někdy dramaticky. Velmi často se stává, že malý barevný vzorek ze vzorníku požadovanému konečnému výsledku neodpovídá. Tento jev vyplývá ze skutečnosti, že vnímaný odstín je vždy jiný, než je skutečný vzorek nátěrové hmoty. Proto je při vybírání odstínů pro vnitřní zdi nutné vzít v úvahu spoustu základních otázek.

Odstín je tvořen světlem

Při vybírání vhodných odstínů na vnitřní povrchy je třeba pamatovat na účinek různých typů osvětlovacích zdrojů na barvy. Plánování barevného schématu do interiéru je dost nesnadné, pokud nejsou známé světelné podmínky daného místa. Kvalita a množství světla naše pociťování barev zásadně ovlivňují, povrchy stěn interiérového prostoru odrážejí pouze barvy, jejichž spektrální vlnové délky jsou obsaženy v použitém zdroji osvětlení.

 

Modrá barva je nejkrásnější v přirozeném světle, protože nažloutlé světlo žárovky neobsahuje vlnové délky modré.

Z dnešních světelných zdrojů jedině halogenové světlo přirozeně reprodukuje všechny vlnové délky, aniž by bylo příliš modré. I dnes jsou nejrozšířenějšími světelnými zdroji v interiéru žárovky. Světlo vydávané žárovkou je velmi silně nažloutlé. Z tohoto důvodu pociťujeme modře tónované barvy v dominantně nažloutlém světle jako fádní, nebo dokonce jako nevýrazné a matné. Modře tónované zdi mohou vypadat jako nazelenalé. Na druhou stranu žluté, žlutooranžové a načervenalé odstíny obvykle ve světle vydávaném žárovkou vypadají dobře.

V posledních letech se díky své nízké spotřebě energie úspěšně rozšiřují kompaktní zářivky. Nízká spotřeba energie je přirozeně ekonomická výhoda, ale z hlediska podání barev jsou kompaktní zářivky velice problematické. Spektrální rozložení kompaktních zářivek je nerovnoměrné, což vede k situacím, kdy se zdá, že povrch má zcela jiný odstín, jaký nebyl pozorován například při denním světle. Spektrální rozložení kompaktních zářivek se různí; s ohledem na podání barev jsou nejlepší ty, které imitují denní světlo. Kvůli různým typům spektrálního rozložení jednotlivých světelných zdrojů je velmi důležité ověřit dotyčné odstíny při těch světelných podmínkách, při nichž budou skutečně použity.

Přirozené světlo pronikající do prostoru zvenčí významně změní barevné poměry. Světlo pocházející zvenku je mírně namodralé. Modře tónované světlo má sklon barvy „ochlazovat“. Odstíny s nažloutlým a načervenalým nádechem dostávají mírně chladnější, namodralý tón. Z toho důvodů mohou modré, modrozelené a zelené barvy vypadat v místnostech obrácených na sever a východ příliš ponuře. Světlo a stín vytvářejí na barevných površích zajímavé variace, proto by se barevné vzorky také měly zkoušet jak na osvětlené, tak i zastíněné zdi.

Barevné vnímání ovlivňuje lesk a typ nátěrové hmoty

Čím je povrch lesklejší, tím přímější a živější bude reakce našeho vnímání odstínu. Pórovitost natřeného povrchu má výrazný vliv na jeho emocionální efekt. Porovnáme-li lesklý a matný povrch natřený stejným odstínem, můžeme jasně odlišit tmavší a světlejší nátěr. Tento jev je způsoben tím, že světlo odražené od hladkého a sytého povrchu přichází do oka téměř z jediného směru a my pak následně vnímáme povrch jako hlubší a tmavší. Na pórovitém povrchu jsou paprsky rozptýleny do různých směrů, což vytváří dojem světlejšího povrchu. Tento jev lze také při plánování barevného schématu využít.

 

Barevný dojem dále ovlivňují přísady v dané barvě. Odstíny akrylátových barev jsou reprodukovány v mírně modřejším tónu než například u alkydových barev, v nichž nacházíme více nažloutlý nádech. Hmatový dojem z materiálu se také podstatně různí podle typu barvy; Barevné vnímání dále dramaticky ovlivňují materiály barev a textura natřeného povrchu. Silně texturovaný nátěr vytváří tmavší dojem, protože jeho hrubá textura vrhá nepatrné stíny.

Struktura natřeného povrchu ovlivňuje barevné vnímání: odstíny se na površích s hrubou texturou zdají tmavší.

Barevný vzorek neříká vše o charakteru odstínu

Výběrem odstínu na základě srovnání s malým barevným vzorkem ze vzorníku se můžeme vážně zmýlit. Vzorky ve vzorníku jsou často umístěny na pozadí bílého papíru, čímž i světlejší odstíny vypadají jako celkem pestré. Například mnohé odstíny řady F vzorníku Tikkurila Symphony jsou ve skutečnosti bělavé, ačkoli ve vzorníku vypadají poměrně barevné. Ve skutečné místnosti již nemáme bílý papír pro srovnání, místo toho nám někdy odstín zdi zprostředkuje jen okraj bílého stropu. Světlejší odstíny ve skutečnosti vypadají ještě světlejší. Intenzivní a čistý tón ve vzorníku barev získává další sílu a čistotu, když je nanesen na velký povrch.

 

Zde je často kamenem úrazu žlutá a oranžová. Při výběru výrazného žlutého nebo oranžového odstínu na zeď je často rozumnější zvolit mírně světlejší odstín než vámi upřednostňovaný a doporučuje se zvolit tón s mírně šedým a světlejším nádechem. V tomto ohledu můžete využít řady N-Y ve vzorníku Tikkurila Symphony a nemělo by dojít k žádnému nečekanému překvapení.

Použití barevných vzorků k dosažení nejlepšího výsledku při malování zdí

Při výběru odstínů je nutné vzít v úvahu vzájemné vztahy mezi barvami. Jasně zbarvené látky čalounění, koberce nebo závěsy mohou zabarvit světlo odražené do nežádoucích směrů, a tím ovlivnit barevné vnímání povrchu zdí. Přilehlé barevné povrchy na sebe vzájemně působí, někdy i dramaticky. Například neutrální odstín šedé lišty v kombinaci se zeleným odstínem stěny může vypadat mírně načervenalý. Neutrální odstíny kombinované s intenzivními barvami mají sklon měnit se do odstínu k těmto barvám komplementárního. Světlé odstíny vypadají v kombinaci s tmavými ještě světlejší a naopak. Z toho důvodu je důležité, aby se barevné modely porovnávaly ve vzájemném vztahu.

Při výběru odstínu jsou vzorky často prohlíženy na vodorovné desce. Konečný odstín zdi však bude nanesen na svislou plochu. Protože na vodorovný povrch obvykle dopadá více světla než na svislý, může být omylem zvolen odstín příliš intenzivní. Barevné vzorky by měly být porovnávány na svislých površích, abychom zjistili správnou míru jasu na naše zdi. Pokud požadujete absolutní jistotu ohledně konečného výsledku, nejpohotovější je před definitivním rozhodnutím a zahájením prací natřít dostatečně velkou zkušební plochu na osvětlenou i zastíněnou zeď.

	Pod světlem žárovky. Účinek světla na vnímání barev se může významně lišit podle světelného zdroje.
	Pod světlem zářivky
	V přirozeném denním světle

Autor: Marika Raike
Foto: Pekka Vainonen a Martti Järvi
(Článek publikovaný v časopise „Tikkurilan Viesti“ č. 2 v listopadu 2004)